|
|
Komunikační systém pro nevidomé - přenosná část
Dadák, Jiří ; Rampl, Ivan (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Orientace nevidomých se v rámci rozsáhlých administrativních budov většinou neobejde bez asistence druhé osoby. I když naprostá většina těchto objektů již bývá vybavena výtahem, který umožňuje obsluhu pro nevidomého pomocí Braillova písma, případně i pomocí zvukových hlášení, problémem může být následné vyhledání konkrétní kanceláře. Každá kancelář by na dveřích vedle popisu mohla mít i informaci v Braillově písmě, pro nevidomého by však bylo komplikované určit umístění těchto popisů, obzvláště u většího počtu kanceláří. To se může kromě kanceláří týkat i jiných důležitých míst uvnitř budovy. V této práci se zabývám návrhem řešení komunikačního systému (konkrétně jeho přenosné části), který by pomocí vysílačů umístěných v důležitých místech budovy a pomocí přijímače umístěného na hůlce nevidomého usnadňoval jeho orientaci po objektu.
|
|
|
Design tyčového mixéru
Kalenský, Ondřej ; Buganská, Tamara (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem tyčového mixéru. Hlavní problémy, které řeší, jsou zohlednění specifických požadavků zrakově postižených aseniorů, přirozené ajasné ovládání přístroje avíce možností úchopu. Práce proniká do podstaty procesu mixování ašlehání. Na těchto zjištěních je postaven návrh produktu sambicemi o nové tvarové pojetí, které je vsouladu sfunkcí. Okrajově se práce věnuje také teoretické stránce navrhování avzniku produktu. Ukazuje praktické uplatnění zásad uživatelsky příjemného designu.
|
|
|
Komunikační systém pro nevidomé - pevná část
Botko, Ondřej ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá problematikou navigace nevidomých občanů v prostorách budov, kde není možná navigace pomocí navigačních systémů typu GPS (Global Positioning Systém). Je navrženo řešení této problematiky pomocí komunikačních jednotek, uložených v prostorách budov, konkrétně v podlaze. Tyto jednotky, vybaveny přijímacím a vysílacím obvodem, jsou schopny navádět nevidomého pomocí předání svých identifikačních údajů do speciálně vybavené slepecké hole (její řešení není předmětem této práce), která pak na základě této identifikace informuje nevidomého o jeho poloze. Navržena jsou dvě možná řešení komunikační jednotky, umístěné v podlaze budovy, které se liší použitými obvody a jejich zapojením. Hlavní rozdíl je pak v použitých řídících obvodech. První řešení využívá integrovaného obvodu ATAR862-3 (mikroprocesor a vysílač v jednom pouzdře) a druhé zapojení mikroprocesor ATmega 8L. Oba obvody pocházejí od výrobce Atmel. U náročnějšího zapojení na proudovou spotřebu s obvodem ATmega 8L, je vyřešeno řízení napájení a úsporný režim, tak aby komunikační jednotka měla nízké nároky na údržbu a dlouhou životnost. Je zde také navržen komunikační protokol mezi pevnou jednotkou v zemi a pohyblivou slepeckou holí, tak aby jejich komunikace byla spolehlivá. Součástí práce je i softwarové vybavení mikroprocesoru, který řídí vlastní komunikaci dle navrženého protokolu.
|
|
|
Vliv edukačního programu na povědomí středoškolských studentů o asistenci osobám se zrakovým postižením ve veřejném prostoru
Šírerová, Karina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Vliv edukačního programu na povědomí středoškolských studentů o asistenci osobám se zrakovým postižením ve veřejném prostoru Cíle: Cílem bakalářské práce je zkoumat efekt edukačního programu na znalosti středoškolských studentů o asistenci osobám se zrakovým postižením ve veřejném prostoru. Vedlejším cílem této bakalářské práce je shrnout praktické a bezpečné zásady pro doprovázení nevidomého jedince ve veřejném prostoru a poukázat na důležitost edukačních programů pro veřejnost. Metody: Kvantitativní výzkumné šetření formou kvaziexperimentu sledovalo efekt edukačního programu u souboru 30 studentů gymnázia. Jako metodu sběru dat jsem použila test vlastní konstrukce založený na vědomostech probandů, formou testových otázek. Polovině probandů byl rozdán po absolvování edukačního programu, druhá skupina probandů na otázky odpovídala bez absolvování edukačního programu, pouze dle vlastních vědomostí. Pro výzkum jsem si zvolila za cílovou skupinu 30 studentů gymnázia ve věku 14 až 18 let. Výsledky: Z šetření vyplývá, že skupina patnácti probandů, kterým byl test rozdán po absolvování edukačního programu, má značně lepší povědomí o asistenci osobám ve veřejném prostoru než skupina kontrolní, což se prokázalo u 91 % otázek. Výsledky testu prokázaly, že zkušenost s pomocí nevidomému ve veřejném...
|
|
|
Jak vypadá neviditelné město
Gavriněvová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná práce Jak vypadá neviditelné město se zabývá vnímáním města a jeho reprezentací. Vychází z předpokladů urbánní sémiotiky, která město chápe jako komunikační systém. Využívá také postupů smyslového urbanismu a rytmové analýzy, které jsou založeny na tělesném prožívání městského prostoru. Autorka se zamýšlí nad tím, zda mohou být města symbolizována jinými než vizuálními znaky, jako je tomu obvykle u produktů turistického průmyslu (bedekrů, suvenýrů, apod.). Nejčastějším symbolem města je obraz jeho panoramatu. Pro Prahu jsou to Hradčany, pro Paříž Eiffelova věž, pro New York Socha Svobody atd. Každé město má ale i další charakteristické kvality. Jaké to jsou, na to se autorka snaží odpovědět s pomocí nevidomých lidí. Tito lidé umí nevizuální kvality města citlivěji rozpoznávat, protože je používají pro svou každodenní orientaci v prostoru. S nevidomými lidmi autorka vedla rozhovory a pozorovala také jejich čtení města v terénu. Praktická část práce se soustředí na to, jak může být vnímáno historické centrum Prahy.
|
|
|
Systém komprehenzivní péče o zrakově postižené v ČR
Drnovcová, Dana ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Práce se věnuje problematice nevidomých v České republice. Popisuje péči o nevidomé jako celek od narození po stáří. Věnuje se specifikům jednotlivých věkových skupin a popisuje organizace zajišťující péči jednotlivým věkovým skupinám. Po praktické stránce popisuje problematiku současnosti, faktické fungování služeb doplněné kazuistikami a rozhovory s nevidomými.
|
|
|
Mediální výchova a digitální gramotnost nevidomých středoškoláků
Fraiová, Anna ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální výchovy nevidomých středoškolských studentů, a to zejména v aktuálním kontextu digitálních médií. V teoretické části text pojednává především o problematice vzdělávání zrakově postižených osob, o zařazení průřezového tématu Mediální výchova do výuky českých základních a středních škol a také o specificích digitálních médií a širokých možnostech jejich využití zrakově postiženými jedinci. Ve druhé části práce jsou detailněji prozkoumány jednotlivé složky digitální gramotnosti nevidomých středoškoláků. Jako výzkumná metoda byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly provedeny s desítkou zrakově postižených středoškolských studentů a následně podrobeny kvalitativní obsahové analýze. Hlavním cílem práce je upozornit na specifika vztahu nevidomých k digitálním médiím a zdůraznit význam mediální výchovy v této souvislosti.
|
|
|
Vliv lehkého dotyku na posturální stabilitu u osob se zrakovým postižením
Součková, Zuzana ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Levínská, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv senzorické adaptace na posturální stabilitu osob ve věku 10-20 let. Měření probíhalo ve stoji na stabilometrické plošině s vyloučením zrakové kontroly v různě obtížných posturálních situacích bez a s přidáním lehkého dotyku. Studie se zúčastnilo 10 nevidomých probandů a 10 probandů bez zrakového deficitu. Očekávali jsme, že nevidomí probandi předvedou lepší výsledky v parametrech COP než kontrolní skupina ve všech posturálních situacích díky senzorické adaptaci. Klíčová slova posturální stabilita, statická rovnováha, zrakové postižení, nevidomí, senzorická adaptace, lehký dotyk
|
|
|
Design kuchyně pro handicapované
Hrabec, Marek
Bakalářská práce se zabývá návrhem kuchyně pro slabozrakou a nevidomou osobu. V teoretické části je popsána problematika se kterou se tyto lidé potýkají. Dále jsou vypsány specializované organizace zabývající se lidmi se zrakovým postižením. Práce zachycuje rešerši cvičných kuchyní realizovaných na našem území. Pokračuje důkladnou specifikací jednotlivých částí kuchyně a posledními trendy. Praktická část popisuje vlastní řešení pro slabozrakého a nevidomého navržené do konkrétního prostoru. Z toho jsou vyspecifikovány použité materiály, kování a technologie. Výsledný návrh je zachycen vizualizacemi.
|
|
| |
host ::
RSS.